Úhel pohledu

30. října 2011 v 19:52 | Jana Jindráková
"Příliš se trápíš tím, co si o tobě myslí ostatní", řekl mi můj muž a řekl to hebce, protože viděl, že na mě přišly moje chmury. Má pravdu. "Jaká tedy jsem?" ptám se. "Jsi moc hodná a přespříliš empatická." "Ale ne, taková nejsem", bráním se. "Jsi", říká Zuzka a ta když to řekne, není o čem diskutovat. "Až moc se zaobíráš problémy druhých, chceš spasit svět a on ti na to kašle." Tolik moje máma. A co si z toho mám vzít? Vždyť to přeci nejsou špatné vlastnosti, tak jsem "hodná" holka, nebo nejsem? Kdy je empatie tak akorát a kdy už je jí moc? Kdy je člověk ještě "hodnej" a kdy už je "blbej"? Jde o úhel pohledu. To co jeden člověk ocení, druhý odsoudí. Vždycky jsem chtěla být dobrý člověk. Nekradu, nelžu, pouštím v metru sednout starší a těhotné, přispívám na Afriku, žádnou prosbu o pomoc neodmítnu ani tomu, koho nemám ráda…. Přesto vždy budu z pohledu některých špatná. Co na nás tedy druzí hodnotí? Co se cení, když i dobré vlastnosti se mění ve špatné? Budu se asi muset smířit s tím, že všem se prostě nezavděčím. Budu se muset smířit s realitou, že lidé nás měří z různého úhlu pohledu. Ostatní se zase budou muset smířit s tím, že jsem taková, jaká jsem. Ber nebo neber.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama