Chlupaté knedlíky

18. listopadu 2011 v 10:51 | Jana Jindráková
Před zhruba dvěma lety mi položil mladší syn pravidelnou otázku : "Co budeme mít dneska k obědu?"
"Chlupaté knedlíky."
"Cože?"
"No chlupaté knedlíky, pečenou krůtu a zelíčko. Pro tebe špenát."
"Aha" a odešel.
Moc jsem se na oběd těšila. Leta jsem chlupaté knedlíky nedělala, no vlastně od té doby, co máme kluky. Masíčko vonělo, zelíčko jak by smet.
Prcek seděl jako zařezanej, koukal do talíře a vidličkou otáčel knedlíky.
"Co je, Honzí? Nechutnají ti?"
"Nemají chlupy."
"?"
"Ty jsi jim je vytrhala?"
Chudák dítě, vidí svou matku, jak si pořád vytrhává obočí, depiluje nohy a předloktí a myslí si, že jsem odepilovala i knedlíky. Při představě, jak objíždím svým depilátorem každý knedlík zvlášť, jsem se musela smát.
"Ne, to víš, že jsem nic nevytrhávala."
"Tak jsou ty chlupy uvnitř? To nechci, budou mě lechtat v krku."
"Ale ne zlato, chlupaté se jim jenom říká. Samozřejmě, že žádné chlupy nemají."
"Tak proč se jim tak říká?"
"No asi proto, že jsou takové střapaté, jakoby chlupaté."
"Aha, a proč se jim říká knedlíky, když ty jsou kulaté a tohle jsou divný šišky?"
"Tak to vážně nevím." Byla jsem v koncích. Co na to říct? Má pravdu. Chlupatý knedlíky nemají chlupy a tvar knedlíku taky ne.
Říct, že venku je kosa, bude hledat kosu. Když padají trakaře, nevystrčí hlavu, aby mu na ní nějaký nespadl.
Od té doby nevařím chlupaté knedlíky. Místo toho dělám střapaté šišky. Chutnají výborně. Mňam.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama