Chudí nebo bohatí?

5. listopadu 2011 v 20:30 | Jana Jindráková
Před půl rokem mi můj sedmiletý syn položil záludnou otázku.
"Mami, jsme chudý nebo bohatý?"
"Jak to myslíš, broučku? Máš na mysli majek?
"Co je to majetek?"
"Majetek jsou peníze, dům, auto a věci, které máme."
"No, to myslím. Jsme bohatý?"
"Já myslím, že tak akorát."
"Kolik je to tak akorát?"
"To je tolik, že když ty nebo brácha potřebujete nové zimní boty a bundu, můžeme s tátou jít a koupit vám ji. Máme kde bydlet, máte vše, co potřebujete. Hraček máte až, až."
"To je, ale bohatý nejsme?"
"No, víš, já myslím, že jsme. Podívej se na to tak. Co je pro tebe důležitější? Mít dům plný věcí, ale být tam sám, nebo mít mámu, tátu a bráchu, co se mají navzájem moc rádi? Ne každý tohle má, víš? A my se přeci máme moc rádi. Vzpomeň si, jak jsi byl v nemocnici a brácha za tebou se mnou jezdil každý den, kreslil ti s kamarády obrázky a jak brečel, když tě museli operovat. Já si zase vzpomínám, jak jste mi po tátovi a babičce posílali před rokem obrázky do nemocnice. Jsme rodina, máme se rádi a pomáháme si. To je víc, než peníze, než auto, hračky a tak.
"Já myslím, že jsme bohatý."
"Ano, jsme."
Tento týden jsem prodělala emočně náročný den. Když jsem večer přišla domů, všichni tři moji muži byli doma. Manžel se ujal role máma-táta a já se po sprše zavrtala do peřin. Tma, ticho a teplo. Cítila jsem, jak rtuť na mém barometru únavu pomalu stoupá a já krásně regenerovala. Ve tři čtvrtě na devět se ozvalo zaťukání na dveře.
" Mami, dobrou noc."
"Už jdeš spát, zlato? Nechceš na chvilku ke mně?"
"Chci!"
Rychle se zavrtal ke mně, propletli jsme si nohy, on mě objal kolem těla a zlatou hlavu si položil na mé rameno. Krásně voněl. Hladila jsem ho po vlasech a bylo nám krásně.
"Už musíš jít spát, ráno vstáváte do školy."
"Tak dobrou, mami."
"Dobrou. A Honzí, jsme bohatí, viď?"
Pusu od ucha k uchu a souhlasně kýval hlavou. Ještě od dveří mi poslal vzdušný líbanec a šel spát. Já byla plná hrdosti a štěstí, že jsme tak bohatí. Vím, ale, jak křehké je to bohatství a tak nepřestávám posílat prosby tam nahoru:" Prosím, zachovej nás při životě a zdraví, o to ostatní se pokusíme sami."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 vestec vestec | Web | 13. ledna 2012 v 2:58 | Reagovat

Dobry clanek, hezky blog, podivas se na muj webik?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama