Andělíčku můj strážníčku

15. února 2012 v 15:48 | Jana Jindráková
Jsem si jistá, že každý máme svého andělíčka strážníčka. Možná na ně nevěříte, možná je nevidíte, ale jsou. Ten můj se už něco nalítal, tolikrát mě varoval, byť to tak zpočátku nevypadalo. Jenom je potřeba vidět znamení, mýt oči i uši dokořán. Když jsem ležela několik týdnů upoutaná na lůžko a smutnila nad svým osudem, přišel ke mně můj anděl a řekl :"Kde se ti to stalo?" "V hotelu, v konferenční místnosti." Odpověděla jsem mu. "Byli tam kolem tebe lidé?" zeptal se znovu. "Ano, byli tam všichni moji kolegové." "Vidíš, a to jsem zařídil já. Muselo se to stát, to jsem odvrátit nedokázal, ale dokázal jsem zařídit, aby, až se to stane, jsi nebyla sama." Anděl odešel a já přemýšlela o jeho slovech a začal mi běhat mráz po zádech, když jsem si uvědomila, v kolika okamžicích se mi to mohlo stát. Den předem jsem vezla děti a kamarádku autem, pak jsem sama ležela v lázeňské vaně s vodou po bradu a pár minut před tím kolapsem jsem byla v mrazu sama v lese na procházce. Můj anděl měl pravdu, bylo to sice strašné, ale bylo kolem mě spousta lidí, kteří se o mě postarali a zavolali záchranku. Díky němu i díky jim, tady dneska jsem. Snažím se předvídat nebezpečí, která hrozí mě a především mým dětem, vyhlížím naše anděly a dělám všechno pro to, aby se nic nestalo. Zatím se dá říci, že je to v mých rukách. Zatím, když přecházíme ulici, vezmu děti za ruku a převedu je. Ale jednou a nebude to dlouho trvat, už svoji ruku do mé nestrčí a já vím, že pak stačí jeden neopatrný krok, jeden hloupý dětský nápad, jedno zbrklé vyběhnutí za míčem a je konec. Prosím naše anděly, aby byli stále bdělí, aby nás chránili a nedopustili, aby se stalo něco strašného. Je mi to hrozně líto a myslím na to pořád, ale ptám se, kde byl anděl TOHO kluka, co pár hodin po oslavě Silvestra šel domů podél trati? Proč ON šel tak blízko, proč HO anděl nevaroval? Nebo HO varoval a ON, oslaben oslavováním, jeho varování neslyšel? A kde je teď JEHO anděl, když ON už ho nepotřebuje? Možná ještě pořád sedí u té trati a pláče. Prosím, nezarmucujte svoje anděly, rozhlížejte se kolem sebe a vnímejte varování, která nám dávají, aby pak nemusely vaše mámy plakat.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama